Štěstí. Všichni se za ním pídíme. Někdy jej bereme jako samozřejmost. Někdy netušíme, kam se podělo. A nedávno mu dokonce v Kodani otevřeli muzeum: The Happiness Museum.
Najdete ho v centru města kousek od někdejší burzy na adrese Admiralgade 19. Nová expozice je celá věnována nejrůznějším představám o štěstí v lidské společnosti a cestám, kterými se za ním lidé ubírají v různých dobách.
Vytvořila jej organizace nazvaná Happiness Research Institute, která se zabývá zkoumáním štěstí na vědeckém základě. Otevřeno je od července loňského roku.
Vzhledem k tomu, že muzea patří k institucím, které světová karanténa postihuje velmi tvrdě, působí otevření malého centra radosti jako vítaný závan svěžího vzduchu.
Muzeum není velké, na 240 čterečních metrech nabízí několik interaktivních experimentů, výstavu a nechybí ani výzkumné dotazníky. Odpovědi a reakce návštěvníků se zaznamenávají a slouží dalšímu bádání Ústavu pro výzkum štěstí.

“Možná se k nám v současné době moc lidí nedostane, svět ale trochu štěstí potřebuje,” prohlásil v rozhovoru pro CNN generální ředitel ústavu Meik Wiking.
“Takže proč nevytvořit místo, kde si lidé mohou štěstí zažít z různých perspektiv. Můžeme být Dánové, Mexičané, Američané nebo Číňané, v první řadě jsme však všichni lidé. A štěstí hledáme ve stejných věcech, ať jsme odkudkoli.”
Ústav pro výzkum štěstí se snaží postihnout, proč jsou některé společnosti šťastnější než jiné a přispět tak ke společenským i politickým tlakům, které by vlády přiměly postavit štěstí jako prvořadý cíl společnosti.
Muzeum kromě jiného zkoumá štěstí geograficky a představuje jakýsi světový atlas štěstí.
Dále se tu seznámíte s historií emocí a vnímání štěstí, nahlédnete do budoucnosti a dozvíte se, jak by do tohoto konceptu mohla zapadnout umělá inteligence.
Představuje se zde také “severské štěstí” a “hygge” a vznáší se otázka, proč se zrovna skandinávské země často považují za nejšťastnější na světě.
“Doufáme, že návštěvníci od nás budou odcházet o něco chytřejší, o něco šťastnější a motivovanější přičinit se o to, aby se ze světa stávalo lelpší místo k žití.”