Budu upřímný: Singapur nikdy nebyl na mém seznamu cílů. Neměl jsem o něj zájem. Myslel jsem si, že je to jen jedno z těch velkých asijských měst s moderními výškovými budovami. Jel jsem tam jen proto, že to bylo výhodné pro mezipřistání. No a je to cizí země, takže jako cestovatel se tam chcete podívat. Ale moje první dojmy byly takové, že jsem tam neměl jezdit. Když jsem jel z letiště do města, připadalo mi to nekonečné, třiceti-patrové paneláky na všechny strany, kam až oko dohlédne.
Poté se však mé singapurské mezipřistání začalo lišit – od přesunu do města i od mých předsudků. Domníval jsem se totiž, že Singapur je jen o honosných vysokých budovách, a není tomu tak. Zjistil jsem, že v centru Singapuru se na velmi malém prostoru mísí různé zážitky a kulturní vlivy.
[the_ad id='155679']Šel jsem do hotelu Raffles a dal si Singapore Sling. To byla ochutnávka koloniální historie. Ta část města je teď úplně zakrnělá, všechno kolem je padesátkrát větší než některé z mála zbývajících starých budov. Ale bylo zajímavé poznat koloniální minulost a původ moderního Singapuru jako obchodní stanice.
Pak jsem se ocitl v indické čtvrti, plné kultury, kterou jsem od Singapuru nečekal. Měl jsem neuvěřitelně dobré jídlo. Všude byla barva zářivých sárí a přátelská atmosféra…
Když jsem šel kousek dál, ocitl jsem se najednou uprostřed spousty graffiti. To jsem nečekal. Čekal jsem, že všechno bude čisté a naleštěné, protože mi bylo řečeno, že v Singapuru je zakázáno dokonce i žvýkat žvýkačky. Je tam tolik věcí, které jsou nelegální. Když vstupujete do země, podepisujete prohlášení, ve kterém stojí „smrt překupníkům drog“. A přesto jsem tam procházel mezi všemi těmi graffiti.
Pak jsem se vydal do čínské čtvrti. Tam to překypovalo pouličním jídlem, vášní, ruchem a živostí oblasti, kde se schází tolik lidí a kde se žije na ulici. Stejně jako indická čtvrť je i singapurská čínská čtvrť, co se výšky budov týká, poměrně nízká.
Pokračoval jsem o kousek dál, teď už taxíkem, a dorazil jsem k uměle vytvořeným zahradám, které předváděly neuvěřitelnou světelnou show. Byla to moderní stránka Singapuru, ale udělalo na mě dojem, jakým způsobem vyvážili tento styl 21. století s přírodou, čímž vytvořili inspiraci a ocenili přírodu ve velkoměstě.
A to bylo vše. Mých 24 hodin skončilo a já jsem odletěl.
Takové bylo moje mezipřistání v Singapuru: velmi krátké a hodně odlišné od toho, co jsem očekával. Od té doby je Singapur na mém seznamu a chci se tam vrátit na delší dobu. Jel jsem tam s tolika předsudky a s představou, že Singapur je stejný jako těch pár fotek, které jsem viděl, a on byl úplně jiný.
Singapurské mezipřistání mě naučilo zapomenout na předsudky – přijet do destinace s otevřenou myslí, být šťastný, že jsem někde jinde a všechno vstřebat.
Autor Stephen Bailey. Editovala Beatrice Becker.
