Kolik chceš rýže k tý tarantuli?

Brána chrámu Angkor Wat
Brána chrámu Angkor Wat

Minulý článek nás zanechal v rozjařeném Siem Reap, odkud to bylo kousek do nádherných chrámů. Ze Siem Reap byl nasnadě také výlet k jezeru Tonle Sap. Ačkoliv je jezero špinavé, žijí na něm (jako na mnoha dalších vodních plochách v Asii) lidé v „plovoucích městech“. Na jezeře mají domy, obchody i restaurace. Hygiena je zde velkým problémem a toto jezero je nechvalně známé tím, že zde ročně až 30 dětí utone při dojíždění na loďkách do školy. Vydali jsme se tam, abychom zjistili, jak místí žijí. Občas se tento způsob života zdál romantický, nicméně celkově z Kambodži dýchá chudoba a to na vodě i na souši.

Plovoucí město
Plovoucí městečko na jezeře

Dále jsme se přesunuli do hlavního města Phnom Penh, na jehož ulicích jsme se nestačili divit. Jednou jsou velmi čisté a klidné, podruhé zase rušné, hlučné a odpudivě zapáchající. Město je plné paláců a pagod, mnichů a pouličních prodejců jídla. Jídlo nebývá okořeněné a často je tedy bez chuti. Musím přiznat, že z tohoto důvodu jsem se dost těšila zpět do Thajska a dál do Vietnamu. Pokud tedy narazíte na nějakou lahůdku, zapamatujte si místo, kde jste ji kupovali nebo rovnou nakupte do zásoby! Na ulicích se zde všude válejí maličké mušličky. Místní totiž jedí říční mušle jako pistácie a jejich skořápky odhazují na zem. Tyto mušle naložené v citronu, pepři, soli a chilli se „vaří“ na slunci a občas jsou velmi pálivé.

ŘÍční mušle v chilli - kambodžský popcorn
ŘÍční mušle v chilli – kambodžský popcorn

Novotou pro mne byly fialové brambory. Mají lehce nasládlou chuť jako batáty a výborné jsou v těstíčku nebo jako chipsy. Pečené žáby či grilované tarantule jsou také místní pochoutkou.

Fialová brambora
Pečená fialová brambora

Pokud jste otrlejší povahy, určitě vyzkoušejte, taková tarantule na kopečku rýže vypadá vskutku zajímavě! My jsme na tyto pochutiny kuráž neměli, nicméně na návštěvu muzea genocidy ano. Muzeum leží v budově bývalé věznice Tuol Sleng a jeho návštěva vyvolává opravdu silné pocity. Rozhodně dopomůže utvořit si představu, jaké hrůzy se v 70. letech v zemi odehrávaly a čím celý národ prošel. Mnozí Kambodžané, kteří nadvládu Pol Pota zažili, se o této části historie země vůbec bavit nechtějí, takže pokud vás toto téma zajímá, muzea a literatura jsou zdroje, bez kterých se neobejdete. Mluvila jsem o vládě Rudých Khmérů s tamními studenty a ačkoliv oni tuto dobu nezažili, stále se v nich drží strach z návratu diktatury.

Po několika dnech strávených v kambodžských velkoměstech jsme se vydali na jih k moři do města Sihanoukville. Tyrkysová voda v kombinaci s bílým pískem a skoro žádnými lidmi mne mile překvapila. Několik minut lodí od Sihanoukville jsou ostrůvky Krabey nebo Bamboo, na kterých se v současné době staví hotely Six Senses a Alila Villa. Kambodža sice ještě nezačala vystrkovat růžky, ale je určitě zemí, která má co nabídnout. Můžete lenošit na pláži, surfovat, šnorchlovat, rybařit, či se kochat nádhernými západy slunce, ale také objevovat historická místa, nasávat tamní atmosféru a zírat úžasem.

Pláž v Sihanoukville
Pláže v Sihanoukville bývají vylidněné

Příště se vydáme zpět do Thajska a pak hurá do Vietnamu! Další cestovatelské perličky naleznete v našem tištěném časopise, jehož roční předplatné můžete nyní pořídit za 796 Kč.